Jdi na obsah Jdi na menu
 


Veškeré dialogy z DMC 3 v češtině

INTRO 
 

Lady: Už jste jí slyšeli? Legendu o Spadrovi?
Když jsem byla malá, můj otec mi jí vyprávěl.
Velmi dávno, jeden démon se vzepřel svému druhu a bojoval za lidskou rasu.

Svým mečem uzavřel portál, který propojoval svět lidí a svět démonů.
Ale protože on sám byl démon, jeho síla zůstala uvězněna na druhé straně.

Nikdy jsem tomu nevěřila. Myslela jsem si, že je to jen pohádka pro děti.

Nyní však vím, že to celé nebyl jen mýtus.

Sparda existoval.
Jak to vím?
Poznala jsem jeho syny………oba.
I když jim v žilách kolovala stejná krev,
Bojovali spolu na život a na smrt.

Zdálo se, spolu bojují pro zábavu, ale nakonec.....zůstal stát jen jeden........


Mission One
 
Dante: Promiňte, ale ještě není otevřeno…. Ještě jsem ani nepojmenoval obchod a už dostávám zakázky...

Dante: Vy jste další zákazník?
Arkham: …
Dante: Dobře…..jestli hledáte záchod, tak je vzadu.

Arkham: Jste Dante? Spardův syn?

Dante: Odkud to víte?

Arkham: Od vašeho bratra. Poslal vám pozvánku.
Prosím, přijměte ji.

Dante: Tak pozvánku, jo?

Dante: Tahle párty začíná bejt šílená! Let's rock!

Konec? S tím nepočítej!

*konec M1*

Dante: Jak jsem říkal. Vypadá, že to bude pekelná párty!



Mission Two

Dante: Sakra!
Úplně jste mi zničily obchod! A já ho ještě ani nepojmenoval... Za to zaplatíte.

Doufám, že máte dost na zaplacení všech škod!

*konec M2*

Dante: Už je to skoro rok od našeho posledního setkání.
Kde jsou ty časy?

Dante: Nepochybuju, že jsi pro mě vymyslel ňákou legraci. Co, Vergile?



Mission Three

Vergil: Arkhame.

Arkham: Tak? Vzrušuje vás to?
Temen-ni-gru znovu ožila.
Jediná věž, která vládla jako brána mezi lidským světem a světem démonů.
Není to velkolepý pohled? Největší svého času. Postavili ji ti, kteří ctí jen zlo. Nyní po dvou miléniích vězení může splnit účel, pro který byla postavena.

Vergil: To... není moje priorita. Měl ho?

Arkham: Samozřejmě. Dobře se o něj stará. Je to vše co vám oběma zbylo po vaší matce..

Vergil: On ale netuší jaká je jeho pravá síla.




Lady: Našla jsem to.

*Mission three*
*setkání s Cerebrem*

Cerberus: Odejdi, smrtelníku! Na tomto místě nemáš co dělat. Takoví jako ty si nezaslouží tu být.

Dante: Wow, nikdy předtím jsem neviděl mluvícího vořecha!
Kdybys šel do psí show, určitě bys byl na prvním místě.

Cerberus: Ty, pouhý člověk si ze mě utahuješ?!

Dante: Snadné, Fido! Nechceš jít na procházku? To by bylo něco...přijet na štěněti...

Cerberus: Toho budeš litovat červe!

Dante: Čas na představení.....tak poď!

*po poražení Cerebra*

Cerberus: Ty nejsi člověk? Co jsi?

Dante: Kdo ví? Sám si nejsem jistej.

Cerberus: Přesvědčil jste mě o své síle. Vezměte moji duši a projděte. Máte mé požehnání.

Dante: Tak snadné...

*mluví k Lady*

Dante: Ty jdeš taky na párty?
Ne tak rychle-máš pozvánku?


Dante: To je čim dál lepší a lepší..

Mission Four
Vergil: Podívejme-máme nežádaného hosta.

Arkham: Opravdu?

Vergil: Člověk... Žena...

Arkham: Asi bych měl tu nezvanou požádat, aby odešla..
To je, co chceš... Jdu se s ní seznámit.
Schyluje se k bouřce….

*Po poražení Gigapede*

Jester: Yoo-hoo! Není potřeba násilí, devil-boyi.
Oh, počkej počkej počkej počkej.... Radši poslouchej co ti radí ostatní.
Tahle věž je velice pevná. Vidíš? Tvoje triky nestačí..... NESTAČÍ!

Dante: Mlč! Nebo budeš mít v tom velkym nose další díru.

Jester: To by byl problém. Poslouchej mě. Nemáš co ztratit, co? Jmenuji se Jester, a vím toho hodně o tomto místě....Tahle věc, je generátor celé oblasti. Pokud chceš otevřít ty dveře, musíš udělat ještě jednu malou věc...
Víš, co mám na mysli?
Nebo je to na tebe moc složité? hahahahahaha-

Dante: Udělej to. Nebo chceš celý den tancovat?

Jester: Já preferuji meč, příteli....

*dveře se otevřou*

Jester: BINGO! To je ta malá věc. Pamatuj si to.
Napište si to na ruku, jestli si to nepamatujete...
hahahahaha.....

Dante: Vidím....díky...ještě se setkáme…..


Mission Five

Jester: Díky, žes pro mě otevřel zámek, devil boyi!
A vítej v pekle! Prosím přijmi můj dar. A nebuď pokorný-nyní jsme kamarádi, nebo ne?
Hahaahahaaha.

Dante: No....není to zvláštní? ...od čestnosti očekávám něco trochu jiného.

*Setkání s A&R*

Rudra: Podívej bratře-konečně máme společnost.
Agni: Vidím...

Rudra: Musíme bavit našeho hosta.
Agni: Máš pravdu. Musíme být laskaví hostitelé.

Rudra: Bratře, co budeme dělat?
Agni: Co já vím? Musíme s něčím přijít.

Dante: *povzdech*

Rudra: Bratře, náš host si povzdechl.
Agni: Povzdech? Co je to povzdech?
Rudra: No, povzdech je když-

Dante: Už dost! Jak dlouho v tom chcete pokračovat? Jestli nevíte co dělat, já vám poradím.
Váš host chce projít. Chápete?

Rudra: Náš účel je bránit tyto dveře.
Agni: To je pravda! Nemůžeme tě jen tak nechat.

*Po poražení A&R*

Rudra: Počkej!
Agni: Ano, počkej! Čekali jsme dlouho.
Rudra: Ano, velmi dlouho.

Agni: Na někoho, kdo je silnější než my.
Rudra: Na někoho, kdo nás může ovládat.

Agni: Jmenuji se Agni.
Rudra: A já se jmenuji Rudra. Můžeš nás vzít s sebou.
A&R: Můžeme pro tebe být velmi užiteční!

Dante: Ok, ale pod jednou podmínkou.

Agni: Jakou?
Rudra: Pojmenuj ji!

Danter: Žádné mluvení!

Agni: Dobře!
Rudra: Jak si přeješ….

Rudra: Působivé.

Dante: Žádné mluvení!!
……………………………-Dobře.


Mission Six


Arkham: Tak tak... Jsi silnější.

Lady: Jdi do háje!

Arkham: Míříš na mě zbraní? Vlastní dítě? Na svého drahého tatínka?

Lady: Jediná rodina, kterou jsem kdy měla, byla moje matka.....a ona je mrtvá!!! *střelba*
Arkham: Zlomila jsi mi srdce. Ovšem, byl jsem to já, kdo tě pojmenoval...moje drahá dcerko!



Mission Seven

Dante: Tak, to je divnej druh deště...
Není divu-obloha je dneska tak legrační...

Lady: Pusť mě!

Dante: Pustit tě?
Ale to by bylo hnusný....skončila bys jako velká skvrna...
*střelba-Dante dostal kulku do hlavy*

Dante: Za co to sakra bylo?!? Já tě zachráním a ty mi prokazuješ díky takhle??? .....jak chceš....

Lady: Tak on je taky démon...

Dante: Začínam si myslet, že prostě nemam na holky štěstí...

*střet s Vergilem*

Vergil: Tak jsi se ukázal….

Dante: Ty skutečně víš, jak se dělá večírek..... Žádný jídlo, žádný pití a ani jedna holka...

Vergil: Hluboce se omlouvám, bratře...tak jsem tě chtěl vidět, že jsem se nesoustředil na přípravu flámu...

Dante: Už je to rok, od našeho posledního setkání. Co takhle polibek malého bratra? Nebo spíš polibek tohohle? *namíří na Vergila*
Tohle rodinný setkání ale zahřeje srdce, co?

Vergil: Máš pravdu...

*po boji*

Vergil: Proč kašleš na tu sílu? Na sílu po našem otci?
Dante: Otec? Já neměl otce. Jenom tě nemám rád...to je všechno...

*Vergil probodl Danta katanou*

Vergil: Pošetilost, Dante, ………pošetilost. Moc ovládá vše.
A bez síly nemůžeš chránit vše. Zůstaneš sám.

*Dante padl na zem*

Arkham: Už to máš?

Vergil: Ano. Nyní bude Spardova moc vyvolána.

*Dante se pokusí o poslední útok, ale je odražen*

Vergil: Vidím, že démon v tobě se konečně probral!

Arkham: Počkej-měli by jsme jít. Protentokrát máme vše co potřebujeme.


Mission 8


Arkham: Lidstvo už jednou zaplakalo strachem z téhle věže. Temen-ni-gru byla postavena
aby přinášela strach……….. Strach…. Ano, strach.
Cítíš to? Vztek a utrpení lidí.
Těch, kteří jsou sklíčeni....touhou po naplnění... To že Sparda zničil bránu do světa démonů se odráží v jejich tvářích.

Vergil: Co je špatně?

Arkham: ...nic…


 
Mission Nine

Dante: Tak tohle je další kolo…

Lady: Počkej!

Dante: Jestli si chceš dát rande, zapomeň na to. Rozhodl jsem se nechodit s holkama, který mě střílej do hlavy.

Lady: Randit s démonem? Nejsem zas tak zoufalá. Jinak, nezajímám se o chlapy, co smrdí po krvi.
Dante: Máš pravdu…. Tak mi řekni, jak se jmenuješ?

Lady: Nemám jméno.

Dante: Oh, tak jak ti mám říkat?

Lady: Nevím, proč to chceš vědět.

Dante: Jak chceš Lady. Tohle už ti nechám, protože nechci zmeškat párty.

Lady: Kdo na tebe čeká?

*boj s Nevan*

Nevan: Hmm, Vítejte pane... Jste tu poprvé?.

Dante: Ano to jsem. Jste ke mně milá…..víte?

Nevan: Samozřejmě že ano. Jsem na Vás milá, protože odsud už nikdy neodejdete...

Dante: Teď jsem o tom mluvil!

Nevan: Tak teda pojď, zlato!

*po poražení Nevan*

Nevan: Jsi sladký.

Dante: Myslíš?

Nevan: Ano. Pomůžu ti.
Tvůj otec byl hezký démon……….a ty nejsi jiný.



Mission Ten

Arkham: Brzy dosáhneme plného výkonu.
Temen-ni-gru znovu bude plně funkční a povede nás do světa démonů. Do toho světa, kde byla zatracena Spardova moc. A ten, kdo jí získá jste Vy, jeho vlastní syn.
Musí to být dokonáno.

Vergil: To ti ta žena opravdu tak vadila?

Arkham: O čem to mluvíš?!?

Vergil: Proč si ji zabil? Ona je tedy tvá dcera?
Nestála ti v cestě nějaká otravná otcovská láska?

Arkham: To není tvoje-
……………….

Vergil: Tys obětoval svojí milovanou ženu, abyses stal ďáblem. Myslel jsem si, že tím pro mě budeš užitečnější, ale mýlil jsem se.
Žádný div, žes nedosáhl té síly.

Arkham: A co ty? Ty taky nejsi čistý.
Tobě koluje v žilách oboje-krev démona, i krev člověka!

Vergil: Mlč.
Nyní jsou otevřeny poslední dveře. Už pro mě nejsi užitečný.
*Mission starts and ends*

Dante: Tak to bylo rychlé.
Lady: Ten muž…tys ho zabil?

Dante: Proč bych to dělal?

Dante: Oh, miluju rychlé ženy…
Lady: Drž hubu!
Byl posedlý ďáblem, proto zabil svoji vlastní ženu! Proto zmasakroval nevinné lidi!
Je ten nejhorší druh stvůry! A nakonec, ta hnusná spodina…………….je můj otec.

Dante: Tak, to máme něco společného.
Já mám taky nefungující rodinu.

Lady: A co ty můžeš vědět o rodině? Jsi démon!
Tohle je můj otec, moje rodina!
Mělo to být skončeno mojí rukou!

Dante: Ty nestřílíš? ...Tohle je spínač.

Lady: Odejdi.

Dante: ...Rodina, huh?


Mission Eleven

Arkham: Kde to jsem? Je tu tma, nic nevidím.

Lady: Vidím, že ještě žiješ….

Arkham: Mary? Jsi to ty? Co se stalo? Kde je tvá matka?

Lady: Má matka? Tys jí zabil, vzpomínáš?

Arkham: Ano. To je pravda. Zabil jsem jí... Vlastníma rukama.
Co jsem to jen udělal? Byl jsem tak slabý.
Dělal jsem, co chtěl.

Lady: Chceš říct, že si byl posedlý?

Arkham: Ano, byl jsem manipulován.
Manipulován ďáblem, jménem Vergil.

Lady: Vergil?

Arkham: On se snaží vrátit svět démonů do dnešního světa. Ten svět, kde je uvězněna Spardova moc.
Lady: Sparda? Myslela jsem, že to byl jenom mýtus.

Arkham: Pokud se démoni vrátí, tento svět ovládne chaos.
Zastav ho. Zastav... Vergila.

Lady: Já?

Arkham: Jsi tak sladké děvče... Jako tvá matka...

Lady: Tati? TATI!
……………...Vergil.

*Mission starts*
*Faces Beowulf*

Bewoulf: Sparda!

Dante: Aww, ty jseš ale ubohá věc...
Maminka tě neučila používat dveře?

Bewoulf: Ten pach, vím to.

Dante: Huh? Dej mi chvilku...
Víš co, příště zkusim ňákou kolínskou, ok?

Bewoulf: To je pach zrady! Pach toho prakletého Spardy!
Zničím každou kapku Spardovi krve!

Dante: Hahahaha! Syn uklízí nepořádek po tátovi, huh?
Kde sem tenhle příběh jenom slyšel?

*Defeats Beowulf*

Bewoulf: Hnus, jehož srdcem koluje spardova krev!
I když jsem ztratil zrak, pamatuju si tvůj pach!
Budu tě hledat i kdyby to trvalo celou věčnost!
Zbavím tuto zemi toho pachu!!

Dante: Proč jsem po tátovi zdědil tolik?
Prober se chlape, a dej mi pokoj.


Mission Twelve

Jester: Wahahahaha! To je neuvěřitelné!
Dokonce i devil boy na to nemá!
Oh, Nesmíš mě zastřelit… Protože když to uděláš,
já zemřu, víš?

Dante: Pokud potom budeš držet hubu… Štve mě když někdo mluví víc než já.

Jester: Nejednej tak unáhleně, chlapče. Mám pro tebe zajímavý příběh, ale když mě takhle připravíš o hlas, nemůžu ti ho říct, že?

Woh, myslím že to je takhle lepší… Oops, taky ji vidíš, nebo ne? Tu obrovskou věž vyčnívající ze země? Ta velká věc otřásla ženou a teď je to tunel ze světa démonů na lidský svět. A samozřejmě, tvůj bratr Vergil je ten, který jí řídí amuletem tvé matky!

Dante: Amuletem?

Jester: On se dostal do řídící síně v suterénu.
Pokud neskočíš tam dolů rychle jako králíček, on otevře bránu do pekla.
Není to strašidelné?

Dante: A ty mi to říkáš , protože?

Jester: Oops! Zapoměl jsem zmínit jednu důležitou věc. Ta koule je teď KLÍČ pro pohyb kupředu! Ale špatné je, že to saje duši toho kdo ji drží. Tak ti radím radši si pospěš! Hahahahahaha! Ale na druhou stranu ti to dává sílu! Užasné, ne? Jen nech svého ducha aby tě řídil a jdi na to! Ha-hahahahahahaha!


Dante: Tos mi měl říct jako první. Ty debile s obří hubou!

*Mission starts*
*Faces Greyon*

Dante: Mluvme o koňské síle......
Hra na kuře s koňem, jo? Proč ne.

*Bridge falls*

Dante: Nejdřív kuře, teď gladiátor. To je čím dál lepší a lepší…
Škoda, že tu není nikdo, kdo by si užil show!

*Vergil's cutscene*

Bewoulf: Našel jsem tě! Říkal jsem ti, že si pamatuju tvůj hnusný pach. Ať půjdeš kamkoliv, předemnou se nikdy neschováš!


Ty... ty nejsi ten kdo předtím stál předemnou... Ale ten pach...
Takže jsou dva! Sparda měl dva syny...!

 
Mission Thirteen
 
*Vergil's cutscene*
*Mission starts*
*Faces Vergil*

Vergil: Proč to nefunguje? Chybí snad něco? Musí být prolito víc Spardovy krve?

Dante: Vidim, že máš špatnou náladu.

Vergil: Dante...

Dante: Tak... amulet po matce je teď klíč k otevření brány do světa démonů…. Skvělej plán, tati.

Vergil: Jen trochu opačně. Původně to byl klíč do světa démonů, ale byl dán člověku jako dárek.

Dante: Je jedno jestli to bylo tak, nebo jinak. Důležitější je že já i tak přišel. Jsem si jistej, že máš čas na ještě jednu hru…..mám pravdu

Vergil: Proč ne? Sdílíme tu samou krev… Já jen dělám víc než ty, abych vrátil tatínkovo malé kouzlo.

Dante: Tak ty chceš kousek ze mě? Ok brácha, pojď a vezmi si to. Jestli to dokážeš!

*Fight ends*

Dante: Sorry, ale tohle není místo pro malou holku. Tak bij!

Lady: Mlč!

Tys ho k tomu donutil!

Vergil: Tohle si myslíš? Pošetilá holka...

Jester: Bravo! Bravo!
Ani jsem nesnil, že věci půjdou tak hladce.
Výborně, výborně!

Dante: Ty…

Jester: Nebuď zlá holka, Mary. Nebo můžeš očekávat že ti později tatínek naplácá.
Jester ti na zadek naplácá. Na zadek naplácááá!

Vergil: Imbecilní kašpare! Já nevím odkud jsi přišel, ale tady nezůstaneš. Teď odejdi!

Jester: Týý jo, to bylo těsně.Ty to teda dneska bereš hopem, co Vergile? Ty bys mě chtěl nasekat a dát do konfet kdybys teď byl v lepší kondici…

Vergil: Proklínám tě!

Jester: Prohráls...
Arkham: Protože si podcenil lidstvo.

Lady: Co se stalo?

Arkham: Hodná holka. Dobrá a pilná... Jako tvá matka.

Lady: Ty bastarde!

Jester: Je čas na to naplácání, drahá!

Chceš vědět proč se kouzlo nezlomilo, hmm Vergile?
Máš dva amulety, a Spardovu krev. Máš všecno co potřebuješ k uvolnění zla.

Dante: Předtím jsem ti říkal, že nemám rád nikoho, kdo má hubu větší než důl.

Jester: Jsi zraněný a unavený, takže já ti můžu… udělat TOHLE!

Arkham: Dva amulety... Část Spardovi krve. Nyní potřebuju ještě jeden klíč. On obětoval dvě věci aby zastavil ohromnou sílu téhle věže: Jeho vlastní ďábelskou krev, a smrtelného kněze. Potřebuju TEBE, v tvém těle koluje ta samá krev jako v obětované ženě. Kouzlo nemůže být vráceno bez tvé krve!

Jester: Je to docela jízda, víš. Pokud bys zemřel, můj malý plán by byl v tahu! Tak tedy moje práce byla nechat vás bojovat proti sobě a probudit tě, ale zároveň jsem potřeboval dostat tě sem, abych se ujistil, že jsi pořád naživu. Dotáhl jsem to tak daleko, že jsem se oblékl jako úplný idiot!

Je čas jít do postýlky, Mary. Můžeš se jít podívat na svojí drahou matku…

Lady: Zkus to!

Vergil: Je čas na klaunův odchod, Arkhame.

Dante: Vole, konec představení!

Arkham: Působivé. Neočekával jsem nic od ďáblových potomků.
Ale nezapomínáš na něco, Vergile? Kouzlo je zlomeno.
Co myslíš, že bude následovat?

Pojďme přivítat chaos.

Jen seďte a čekejte... Čekejte na zrození nového boha.
Já převezmu Spardovu sílu!


Mission Forteen

Dante: Takže půjdeš?

Lady: Ano. Jdu to s ním skoncovat

Dante: Tak tys na to jako zapomněla? Ty to nemůžeš zvládnout.

Lady: Přesto musím jít. Měla jsem předtím možnost ho zastavit, ale neudělala jsem to. Jsem za tohle všechno zodpovědná.

Dante: Zodpovědná? To tě tak trápí?

Lady: On je můj otec. Kromě toho, kdo jiný může vrátit to co způsobil? Démon jako ty nemůže rozumět.

Dante: Otec a rodina, hmm? Tak já půjdu taky. Ale jdi radši rychleji jestli nechceš abych si já vybral celou výhru.

*Mission starts*

Mission Fifteen

Arkham: He plucks the threads that make us dance, finger and toe.
We surrender, enjoy to the lowest of the foul and rank.
We submerge through darkness, rancid filth, hour by hour we move
downward, ever closer to hell. In a slow, steady, gait.


Nyní nechť svět slyší!
Lenost, Obžerství, Chtíč, Závist, Touha, Hněv, a Pýcha.
Zvony chaosu říkají lidstvu aby si je přály.

Po dvou tisících dlouhých letech, ten kdo neprodyšně uzamknul bránu do světa démonů jí otevře.

Destrukce! Masakr ze zoufalství! Nechť váš vede instinkt!
Zahlťte tento svět strachem! Jako jeho jméno Temen-ni-gru vrhne teror do srdcí lidstva.
A já budu udávat pravidla téhle pustině, pohlcené zmatkem.
Démonická síla, kterou Sparda uvěznil… BUDE MOJE!


Mission Sixteen

*Mission Starts*
*Faces Lady*

Dante: Co je? Jseš unavená? Then Tak zůstaň stranou, já se o to postarám.

Lady: Ne, TY budeš stát stranou!

Dante: Říkal jsem ti, ty to nemůžeš dokázat! Copak to nechápeš?
Tohle není práce pro člověka!

Lady: Ne, ty to nechápěš. Tohle nemůžeš pochopit
Nemá to co dělat s tim, že já jsem člověk a ty démon.
Pohání mě neschopnost mu odpustit! Moje duše mě skličuje a ničí abych ho zabila!

To je dost velká motivace, aby mě hnala kupředu. Navíc, tohle je moje rodiná věc. Ty byses toho neměl účastnit.

Dante: Ok, Lady. Udělal jsem si teď obrázek, ale stejně nemůžu jenom sedět a dívat se.

Jsem na něj pěkně naštvenej, víš.

Teď mi jdi z cesty, nebo to bude mít ňáký následky.

Lady: To je fér. Já nemám v plánu nechat žít žádného démona. Ani jednoho.

*Defeats Lady*

Dante: Já se o něj postarám.
Lady: Proč se o to tak staráš?

Dante: Všechno to začal můj otec zamknutím brány mezi dvěma světy.
A teď, můj bratr se snaží znovu tuhle bránu otevřít a všechno podrobit říši démonů.
To je moje rodiná záležitost.
Zaprvé, nedovolím mu zatracení. Díky tobě vím, co je důležité.
Vím, co musím udělat.
Lady: Počkej!

Dante: Věř mi! Udělám co je správné. To co mi říká duše.
Lady: Vem si tohle.

Dante: Kolik mě to bude stát??

Lady: Řekni mi svoje jméno.

Dante: ...Dante.

Lady: Dante! Prosím, osvoboď mého otce.

Dante: Já chci... Lady.


Mission Seventeen

*Mission starts*
*Faces Doppelganger*

Dante: Vím, proč tu jseš. Chceš se mě na něco zeptat….
Nebo hůř, už sis sám odpověděl. Už tě nepotřebuju. Tak pojď,ty posero!

*Defeats Doppelganger*

Dante: ...Na sekundu sem ztratil svůj stín….



Mission Eighteen

Dante: Tak teda, je čas skončit tuhle šílenou párty. Musíme?
Jde se uklidit nepořádek po tátovi.


Mission Ninteen

*Mission starts*
*Faces Arkham*

Arkham: Vítej. Co říkáš na vzhled svého otce?

Dante: Vypadáš, jako když potřebuješ na záchod. Proč se pořád snažíš strkat nos do cizích rodinejch záležitostí? Prober se vole, copak nemáš koníčky?


Arkham: Chce se ti pořád drze mluvit když vidíš TOHLE?

Cítím jí... sílu...
Cítím jak ďáblova síla ovládá moje tělo, SPARDOVA síla!!


Dante: Ty vole, táta byl tak ošklivej? To se při pohledu na mě nedá tvrdit…. Každopádně, jseš v lepší formě…..
Tak začnem akci!

*Fight stops*

Arkham: Nepoužitelný! Vzhledem k mé síle, jsi jen poloviční. Ty nemůžeš porazit čistého démona! Pravého Spardu!

Kdo je to?

Proklínám tě!!

Vergil: Přišel jsem si pro svou moc. Ty jí nemůžeš vlastnit.

Dante: No podívejme se, uděláš dramatickém nástup na scénu a zabíráš moje světla.

Vergil: Takže... Ty si myslíš že on si nezaslouží být tvůj oponent?

Dante: Teď se o tom zmínil, máš pravdu.

Arkham: Myslíš si že mě porazíš?? Máš na sílu svého otce??
Na velkého Spardu?

Vergil: Měl bys přijít a přesvědčit se, že nejsi hoden Spardovi moci.

Dante: Mrháš svym časem, kámo… Myslim, že se chce přesvědčit po zlém.
*Defeats Arkham*

Vergil: Projednou zkusim tvojí cestu.

Dante: Pamatuješ co jsme říkaly?

Arkham: Nedělejte to!

V&D: JACKPOT!

Arkham: Já mám Spardovu pravou sílu!!

Vergil: Není to moc klasický na jedno z vymírajících slov.

*Lady's Cutscene*

Arkham: Proč… Jak jsem... Byl jsem bůh...!
Nikdo mě nemohl zastavit!

Lady: Jaké překvapení... byla jsem zde, koukala na tebe, a nakonec, tys přišel za mnou.

Arkham: Mary...

Lady: Už to nikdy nevyslovuj. Moje matka byla jediná bytost, která mohla vyslovit moje jméno.

Arkham: Počkej! Prosím... Opravdu na mě chceš vystřelit? Dokážeš na mě vystřelit??
Na vlastního otce? CO JSEM UDĚLAL ŠPATNĚ? I hrdinský Sparda obětoval ženu a tak mohl stát legendou... Přeju si být BOHEM! A já jsem obětoval jednu bídnou lidskou ženu pro to samé.
To je vše... bylo to opravdu tak strašné?

...já nedokončil tu záležitost abych se o tebe postaral. Pomož mi Mary.
Lady: Mary už dávno zemřela. Moje jméno, je Lady. Sbohem, tati!

Arkham: NE! -

Lady: ...hahahaha, a já si myslela že nebudu brečet…


Mission Twenty

Vergil: Dej mi to.

Dante: Nedám, máš svůj vlastní.

Vergil: Ale já chci i ten tvůj.

Dante: Co budeš s takovou silou dělat, hmm?
Můžeš to zkoušet jak chceš, ale nikdy nebudeš jako náš otec.

Vergil: Ty mrháš časem!

Dante: My jsme Spardovi synové. Koluje v nás stejná krev.
Ale ještě důležitější, jeho duše! A teď, moje duše mi říká, že tě mám zastavit!

Vergil: Hahahaha….. naneštěstí naše duše jsou odlišné, bratře.
……. Já potřebuju víc moci…….

Dante: A my jsme prý dvojčata...

Vergil: Dvojčata... pravda.

*Defeats Vergil*

Vergil: Já jsem…..porážen?

Dante: Co je? Tohle je všechno co dokážeš? Prober se a vstávej!
Umíš to líp.

Vergil: Portál do lidského světa se uzavírá Dante, protože amulety byly odděleny.

Dante: Pojďme to nejdřív ukončit. Zastavím tě, i kdyby to mělo znamenat zabít tě.

Vergil: Tohle nemůže mít jen tak někdo, Dante. Patří mně. Patří Spardobu synovi.
Nech mě a odejdi, pokud nechceš být uvězněn ve světě démonů. Já zůstanu. Tohle místo, bylo domovem našeho otce.

*With Lady*

Dante: Pořád jsi zde.

Lady: Potřebju to zpět.

Dante: Nenapadneš mě tím později?

Lady: Hmm... popřemýšlím o tom.


Dante: Pro těď jsme hotovy, ale jsem si jistý že oni se brzo vrátí… velmi brzo.

Lady: Ty pláčeš?

Dante: To je jenom déšť.

Lady: Už neprší...

Dante: Ďáblové nikdy nepláčou.

Lady: Já vím. Možná někde jinde i ďábel může plakat když někoho ztratí. Nemyslíš?
Dante: Možná.

Lady: Mimochodem... Vypadá to, na chvilku máme práci….

Dante: Tak se ukažte!! Miluju to... Pro tohle žiju! A jsem z toho úplně šílený!!!

Epilogue

Lady: Co se dělo potom? Nic, opravdu. Postaraly jsme se o zbylé démony. Moje práce ale ještě zdaleka nekončí, eliminuju každého posledního démona.

Musím se ujistit, že monstra jako byl můj otec se už nikdy nevrátí. On mi potom slíbil že mi pomůže lovit démony, i když je jedním z nich. Pochopila jsem, že mnoho lidí je zlých jako ňácí ďáblové, a v tomhle vesmíru jsou i klidní a soucitní démoni. Nakonec jsem našla jednoho takzvaného ďábla, který je schopný ronit slzy pro toho, koho má rád. To mi stačí pro to, abych mu věřila.

(Dante: Nyní můžu začít s obchodem.)

Lady: Oh, když už mluvím o tom milém démonovi, konečně se rozhodl o názvu svého obchodu. Prostě ho to jen tak napadlo. Chcete znát to jméno?

"Devil May Cry."

Vergil Bonus


Vergil: To by mohla být zábava, bojovat s Princem temnot. Udělal to můj otec, měl bych to udělat taky!

translated by D3vil

www.d3vil.xf.cz